Nemám ráda informace typu „Jedna paní povídala“. V záplavě e-mailových zpráv je nemilosrdně mažu, na sociálních sítích je beru s rezervou přesto, že se s názory některých anonymních autorů ztotožňuji. Tak se stalo několikrát i s tzv. Direktivou Allana Dullese, ředitele CIA a šéfa politické rozvědky USA a jeho údajně rozpracovanou Doktrínou boje proti Rusku a jeho satelitům už po r.1945. Nemám prostě ráda konspirační teorie , i když i ty určitě existují. Dokud nejsou podloženy věrohodnými prameny a věcnými důkazy , jsou k ničemu.
Poslední zpráva se však odvolává na knihu Valerije Sinelnikova „Tajemná síla slova“ s podtitulem Jak působí slova na náš život, vydaná v češtině v r. 2011, kde na str.78 -79 je údajná Doktrína citována. Zamyslíme-li se nad obsahem, pak bez ohledu , kdo to napsal, jako by se obsah naplnil.Vidíme a poznáváme dnešní společenskou realitu. Lze souhlasit s uvedenou tezí, že lidský mozek, lidské vědomí jsou přizpůsobené změnám a pokud do něj zasejeme chaos , nepozorovaně lidem zaměníme jejich hodnoty za falešné, donutíme je těmto hodnotám věřit. Jen je třeba najít stejně smýšlející lidi, spojence .“ V literatuře ,divadle a ve filmu budeme zobrazovat a velebit ty nejnižší lidské pudy, budeme… vštěpovat do lidského vědomí kult sexu, násilí, sadizmu …., budeme vytrhávat duchovní kořeny , vulgarizovat a ničit zásady národní morálky, budeme podporovat nacionalizmus a vyvražďování národů. Takovým způsobem podlomíme jejich pokolení za pokolením. Zaměříme se na děti a mládež…. „ uvádí se v textu.
Ano, jako pedagog vím, že hodnoty nejsou jednou provždy dané, mění se .Jinak by výchova neměla význam. A je známo, že soudržnost společnosti je podmíněna existencí určitého systému hodnot a morálky. Naše společnost je morálně a hodnotově rozvrácená. Je zajímavé, že toto hodnocení je možné slyšet i z úst těch, kteří se na chaosu a rozvratu sami podílejí. Důsledek je tedy znám, příčiny jsou zamlžovány a svádí se na minulý režim, na odklon od víry a církve apod. Jako jediný recept je pak uváděno, že se změnou morálky a vyznávaných hodnot se musí začít v rodině.V poslední době se také více a více dává prostor pro působení církve římsko-katolické. Ale od které rodiny se začne? Nebo to má být opět Církev svatá, která nám ukáže, jaké hodnoty máme my „lidé dole“ vyznávat? Jak to vlastně s hodnotami je , kdo má na vytváření hodnot vliv?
Hodnoty nevznikají samy od sebe. Člověk žije ve společnosti, je ovlivňován svým prostředím. V mikroprostředí je to především rodina, její sociální situace ,kulturní úroveň a psychofyzické vlastnosti jejich členů tj.rodičů i dětí. Člověk se však formuje i ve škole, v zaměstnání, v armádě….je ovlivněn celou řadou svých vlastních zkušeností, sociálním a politickým prostředím. Sociální a politické prostředí, jako vzájemně propojený systém vztahů výrobních, ideologických , politických a kulturních má výrazný vliv na formování hodnot.Člověk si je vyhodnocuje na základě vzdělání a vlastních zkušeností, ale i emocí.Každý si vytváří svoji hierarchii hodnot, která se během života může měnit. Jde o to, které hodnoty ten který politicko ekonomický řád preferuje. Proto hodnoty, které prosazoval socialismus byly jiné, než dnešní, které prosazuje kapitalismus.
Hodnoty jsou v podstatě dvojí povahy:
1,materiální , které uspokojují lidské potřeby /tj. základní životní potřeby jako
je obživa, ošacení ,zdraví, bydlení, doprava, pracovní prostředky …./
2.duchovní, kam se řadí umění, věda, právo, morálka , výchova a vzdělávání,
náboženství…..
Hodnota je dána lidskou potřebou. Vznik nových potřeb je objektivní, vychází právě z toho co je kolem , co se mu nabízí nebo podbízí, co chce mít . Současný kapitalistický systém sází na konzum věcí, na honbu za nimi.
Hodnotový systém socialismu byl založen na uspokojování základních materiálních lidských potřeb především proto, aby se člověk osvobodil od každodenního boje s jejich zajišťováním. Tím mohl být otevřen prostor pro rozvoj lidských sil v oblasti duchovní.Proto byla věnována péče volnočasovým aktivitám v oblasti kultury a sportu, aby zpětně rozvoj jednotlivců ovlivňoval a stupňoval potřeby lidí a v kladném smyslu působil na vytváření společensky prospěšných hodnot. Proto také v této kultuře nebylo místo pro pokleslou kulturu sexu, pornografii, nemorálnosti, násilí , sadismus atd.. I humor měl svůj lidský rozměr. Společnost spolu s výchovnými a vzdělávacími institucemi preferovala a podporovala kladné morální a duchovní hodnoty.
I kapitalistická společnost jako ústřední hodnotu slovně uznává rozvoj lidských sil, ale abstraktně humanistickými hesly. Ve skutečnosti ke kvalitním duchovním hodnotám mají přístup pouze příslušníci privilegovaných skupin. Potřeby jsou omezovány ekonomickou situací rodin. Místo možností návštěv např. divadla zůstává většinové společnosti dostupná jen televize , která svými programy plné násilí , bezmyšlenkových programů , reklam a filmů, řečeno slangem fantasmagorií, nepomáhá formovat kladné hodnoty. Dříve k formování hodnot přispíval právě systém vzorů chování , které byly podporovány institucionálně /škola, televize, rozhlas,literatura , tisk../.Směřoval k utváření morálního profilu mladého člověka, který si cení hodnoty zdraví, přátelství, vzájemné pomoci, vzdělávání, práce a odmítá egoismus, neskromnost, hrubost, kariérismus…Slova jako „čest práci“ jsou dnes hanobena, stejně jako čestný člověk, který pracuje a nekrade a přesto nemůže uživit rodinu je považován za neschopného hlupáka. Proto je dnes snaha po poškozování dobrého jména např. Julia Fučíka a dalších vzorů.Jejich pomníky musí mizet.Svoje vzory kapitalismus u nás marně hledá. „Mašíni, J.Palach?“ Jedni vrazi, druhý těžko zařaditelný mezi vyznavače kapitalismu.
Proto byla před rokem 1989 vyhlášena psychologická válka k rozvrácení socialistických hodnot a je jedno , kdo byl autorem. Bylo třeba prosadit čistě konzumní způsob života, jehož základní hodnotou je mít= vlastnit. Země na západ od nás , kde se konzumní způsob života uplatňoval, prostřednictvím propagandy působily především na sociální nevyzrálost mladých lidí.
Oživovala se např.teorie konfliktu pokolení –generační problém tvrzením, že kvalita života mladého člověka je nemyslitelná bez auta , videa ….I v tom je možné shledat příčiny dnešní neúcty ke starým lidem . Dnešní společnost vede mladé lidi ke způsobu života , který je bližší více živočišné říši, než by měla být společnost, která se od ní odlišuje svým tvořivým a humánním charakterem. Svět hodnot v kapitalismu je omezen tím, že v první řadě jde o udržení hospodářských a politických pozic kapitálu. Jde o zisk a vlastní blahobyt mocných bez ohledu na cokoliv a kohokoliv. Kdyby tomu tak nebylo, stačilo by, aby místo milodarů milionářů a miliardářů na charitu, podpory soukromých zařízení, předvolebních kampaní svých kandidátů, pomohli z vlastních prostředků saturovat veřejné školství nebo zdravotnictví, údržbu silnic,dopravu apod. Těžko lze věřit, že i církev římsko-katolická po převzetí majetku nebude žádat státní a veřejné prostředky pro provoz svých zdravotnických nebo školských zařízení.
Zisk je závislý na tvorbě stále nových předmětů, což zároveň znamená stále více podnětů pro vznik materiálních potřeb. Proto současná propaganda využívá prostředků masové informace, reklamy, aby stále podněcovala individualistické nálady, vyvolávala spotřebitelský zájem lidí. Zároveň se lidem uzavírá svět duchovních hodnot, které by si mohli osvojit. Cena knih, časopisů, vstupenek do divadla ,kina, muzeí je stanovena tak, že je pro mnoho občanů nedostupná.
Změna hodnotového systému způsobila, že konzumní způsob života a individualismus nachází odezvu především u mládeže, ale nejen u ní. Mládež si v r.1989 slibovala, že bude mít lepší perspektivy v uplatnění v zaměstnání, ve studiu, v cestování, v přístupu k materiálním statkům. Proto se ve volbách přikláněla k pravici.Značná část této věkové kategorie už narazila na bariéry kapitalismu- nezaměstnanost a s tím spojené problémy s dostupností nejen cestování, ale i nemožnost koupit si předměty nutné k životu, jako je bydlení apod. Mnozí se nedostali ani do posledního vagónu a živoří na okraji společnosti.Vždyť dnešní padesátiletí bezdomovci nejsou výjimkou. Tak dnes tato generace začíná volat po ztracených hodnotách, jako je práce, bydlení, zdravé a finančně dostupné potraviny, po bezplatné zdravotní péči. Vrací se k těm hodnotám, které si nechala postupně vzít výměnou za nabídku aut a spotřebních předmětů, na které má stále méně peněz. A tak je třeba propagandou a promyšlenou kampaní , jak jsme zažili např. u prezidentských voleb, stále působit na tu část, která ještě nemá vlastní zkušenosti a je ji možné zmanipulovat heslem:“Volím Karla“. Konec konců, v roce 1989 byli nejaktivnější vysokoškoláci, dnes je třeba zneužívat už středoškolskou mládež, protože i vysokoškoláci jsou opatrnější. Jen vlastní životní zkušeností pochopí i dnešní středoškolští hladovkáři na jihu Čech, čemu se propůjčili.Proto není na místě jednoznačný odsudek části dnešní mládeže, která je ve stavu očekávání s příslibem, že právě jim se bude v kapitalismu dařit. Velká část stejně staré populace už se dnes potýká s nezaměstnaností a bez perspektiv hledí do budoucnosti.
Ve shora uvedeném materiálu, který se ke mně dostal se uvádí: „Ve státní správě vyvoláme chaos a zmatek. Nenápadně , ale aktivně a ustavičně budeme podporovat panovačnost a aroganci úředníků, korupci a bezzásadovost… ..Jen málo , velmi málo lidí bude tušit, co se děje. Ale my je zesměšníme, najdeme způsob, jak je obelhat a prohlásit je za vyvrhele společnosti“.
A tak ať už to napsal kdo chtěl, odpovídá to dnešní společenské realitě.
Hodnoty vznikají „tajemnou silou slova“, ale prověřují se v našich činech, jsou součástí našich postojů k okolnímu dění.
Proto je třeba stavět proti hodnotám konzumního způsobu života životní způsob založený především na hodnotách kulturní a humánní společnosti jako je:
Současná kapitalistická společnost, založená na zisku , změnu v hodnotovém systému nedokáže. Není v jejím zájmu.Změna je však možná. Nebude to cesta lehká, ale nutná. Je to cesta k humánní a sociálně spravedlivé společnosti, kde každý člověk se stane hodnotou nejvyšší. Vždyť homo sapiens sapiens by se měl odlišovat od živočišné říše. Jinak na název nemáme nárok.
PaedDr.Anna Štofanová