Taková je základní předvolební myšlenka kandidátky na primátorku za KDU-ČSL Ing. Klára Liptáková (uvedeno v 16. 9. 2014 v Brněnském deníku). A pro pořádek dodává, že je potřeba srovnat nájemné s tržní cenou, protože pak většina obyvatel dosáhne na příspěvek na bydlení od státu. Město na tom vydělá. Pořadníky jsou prý „socialistické“, „nedůstojné“ a souvisí s „byrokracií a korupčním prostředím“. Lidé, kteří budou mít o byt zájem, se mohou zaregistrovat na centrálním webu a „úředníci rozhodnou, komu byt přidělí“.
V přípravě na post primátorky paní inženýrce uniklo, že schválený centrální registr začne fungovat od 1. října 2014, od kdy se lze zajímat o obecní byt v libovolném počtu městských částí, jak jsme to prosazovali několik let a podpořili letos v novém znění Pravidel pronájmu obecních bytů. Nicméně centrální registr nevygeneruje další byty, aby „odpadly čekací lhůty“. Přidělování řeší především městské části, které disponují obecními byty, a pořadníky na uvolněný byt neobsahují desítky, ale stovky žadatelů. Tam, kde nejsou městské části schopny byty obsadit, je zapotřebí větší kontrola – i s pomocí občanů - a obsazení bytu z úrovně města. Úředník by to měl umět připravit, ale rozhodnout musí samospráva, aktuálně rada příslušné městské části.
Sociální byty a startovací byty se přidělují z úrovně města a při posledním losování sociálních bytů v září t. r. připadalo na jeden byt zhruba dvanáct zájemců. Takže úkolem magistrátu je znát a řešit obsazenost obecních bytů a úkolem samosprávy je posoudit a zajistit dostatečnou kapacitu. Rozhodnutí o pronájmu obecního bytu může zůstat v rukou příslušné rady, ale základní principy pronájmů a cenovou politiku by měla schvalovat zastupitelstva.
Hovoříme-li o tržním nájemném, je třeba vzít v úvahu, že jeho výše se řídí postavením nabídky a poptávky a v současné době se odvozuje pouze od pronájmů bytů v soukromých domech, protože nájemné v obecních domech se stále považuje za dotované. Že to už dávno není pravda, dokazují městské části, které se snaží využívat prostředky z nájemného na své potřeby, čímž poškozují bytové hospodářství. Proto jsme přesvědčili vedení města k pořízení analýzy nájemného, které vzala rada města Brna na vědomí, aniž však z toho vyvodila další závěry. Mnohé městské části již dnes mají stanovenu výši nájemného nad horní hranicí rozpětí pro ekonomicky zdůvodněné nájemné dle této analýzy. Jeví se žádoucí zasadit určování výše nájemného do rámce nákladů na správu bytového fondu a postavit ekonomickou oprávněnost nájemného v obecních bytech nad současnou legalitu politického rozhodnutí.
Myšlenka zvyšování nájemného s odkazem na příspěvek na bydlení je zcela zcestná. Neznamená nic jiného, než hledání nové cesty jak participovat na veřejném rozpočtu (příspěvek státu do rukou města). Tvrzení, že „na něj dosáhne většina obyvatel“, je alarmující, když je vyslovena představitelem strany, která se podílí na vládě. Proto podporuji opatření města v sociálním bydlení na úseku pronájmů sociálních a startovacích bytů. Současně trvale odmítám praktiky některých městských částí, které dosud omezenou nabídku obecních bytů pro žadatele, pro něž je nájemní bydlení jediné řešení, protože nedosáhnou na bydlení vlastnické, dále snižují za účelem vyšších příjmů. Z nabídky vyčleňují obecní byty, na nichž chtějí získat prostředky z dlužného nájemného včetně příslušenství a prostředky na uvedení bytu do uživatelného stavu od žadatelů o byt. Stotisícové závazky pro pronájem obecního bytu totiž oslovují sociální vrstvu, která má finanční potenciál pořídit si bydlení vlastnické.
Mohu říci, že stávající vedení města reagovalo na moje podněty k bytové politice města a dosažené trendy jsou správné. Musíme však mít větší odvahu k projednání jednotné bytové politiky na úrovni města a městských a najít shodu na rozsahu obecního bytového fondu, na jeho využívání a správě. Nájemné pak musí bez jakýchkoliv spekulací korespondovat s náklady souvisejícími s bytovým hospodářstvím a musí odrážet kvalitu bytu i celkový komfort bydlení v lokalitě.
Ing. Pavel Březa
člen Zastupitelstva města Brna