DUHA č. 11

Autor: MěV KSČM Brno <kscm(at)kscm-brno.cz>, Téma: KRÁLOVO POLE, Vydáno dne: 24. 01. 2016

Vybrané informace a názory k Vašemu osobnímu posouzení i k Vaší všestrannější informovanosti, k vytváření vlastního názoru na dění kolem nás bez nápovědi televizních komentátorů co si máte o prezentovaných událostech myslet. „Mluvit pravdu má neobyčejné výhody, člověk si nemusí pamatovat, co kdy řekl.“ (Maurice Chevalier)

POJMY, O KTERÝCH SE VEDOU PROGRAMOVÉ POLITICKÉ SPORY

„STÁTNÍ DLUH“: představuje množství peněz, které si stát postupně napůjčoval na svůj provoz (náklady na sociální dávky, školství, zdravotnictví, policii, armádu, vědu, kulturu, důchody, provoz státních institucí, atd.) proto, že náklady na zabezpečení provozu ve všech těchto sférách jsou větší než objem peněz, který stát vybere od svých daňových poplatníků. Stát je tedy nucen v zájmu zabezpečení jeho běžného provozu si půjčovat od domácích bank či zahraničních finančních institucí. Samozřejmě, že za úroky představující desítky miliard ročně (částky dosahovaly až 60 miliard za rok). Státní dluh nepřetržitě rostl od roku 1995 a činil k září 2015 částku 1,663 biliónu korun (na každého Čecha to představuje zhruba 158 tisíc korun) ze které jsme zatím nesplatili ani jednu korunu, pouze byl „zbržděn“ jeho růst. Bankám tudíž rostou závratně zisky. Růst státního dluhu vzniká hromaděním schodků státního rozpočtu.

„ROZPOČTOVÝ SCHODEK (DEFICIT)“: představuje množství peněz, které si stát půjčí navíc, čímž celkový dluh ještě zvýší (při schvalování státního rozpočtu na rok 2016 byly spory mezi vládou a pravicovou opozicí o tom, zda snížení výše deficitu není příliš nízké vzhledem k růstu ekonomiky). Zavedení EET (elektronické evidence tržeb s cílem zvýšit výběr daní) však tato opozice obstrukcemi brzdí, jak jen může.

Nabízí se náměty k přemýšlení, k vlastním úvahám, např.: Co říci na různé inzeráty nabízející poskytnutí rad podnikatelům na metody a způsoby placení co nejnižších daní? Na příklady miliónových až miliardových úniků v placení daní, na zaměstnávání „na černo“, či na souhlas mnohých zaměstnanců s vyplácením minimální mzdy s doplatkem „v hotovosti, nezdaněné“, aniž si tito lidé vůbec domýšlí důsledky pro jejich důchody, atd., ale také na tu „morálku a charakter“ těchto  zaměstnavatelů - vydřiduchů?

A vůbec - co říci ke společenskému systému, který toto umožňuje, který plodí uvedené problémy s chronickou zadlužeností států a se státními schodkovými rozpočty? Nejsou to i velmi závažné problémy politické a sociální? Vždyť mají dopad na ty nejzákladnější potřeby a život každého občana bez výjimky.
Netýkají se také rozdílů v zásadních programových rozdílech mezi pravicí, levicí i tzv. novými netradičními hnutími s různými názvy bez jasného politického programu, ale zato s líbivými populistickými hesly?
Podle čeho tedy objektivně, nezaujatě hodnotit jednotlivé politické strany a hnutí, označovat je za tzv. „demokratické či nedemokratické“ a podpořit je i ve volebních kláních?

Není povolební uzavírání tzv. koalic „jedněch proti druhým“ s vyloučením té tzv. „nedemokratické“ partaje, obrázkem a potvrzením falešnosti, lstivé lživosti a ohlupování voličů frázemi o demokracii? Voliči, kteří se ohlupovat nechají, pak po volbách jen udiveně zírají co se děje, koho vlastně svým hlasem podpořili? Platí však i v tomto případě, co si kdo navaří, to si také sní. Není snad pravda, že: tvůrci a účastníci koaličních jednání veřejnost ohlupují tvrzeními, že jim jde o domluvu o „prioritách“ zúčastněných tzv. demokratických stran?

Všemožně však zatajují skutečný cíl - na úrovni místních samospráv jde o obsazení funkcí starostů, místostarostů, primátorů a jejich náměstků, členů rad či dozorčích rad- zkrátka o zisk POLITICKÉ MOCI a tzv. „ZDROJŮ“?Na vyšší úrovni se jedná o větší a ještě „výnosnější zdroje“!

OČ VE SKUTEČNOSTI JDE STAN A KDU ČSL - míní M. Kalousek:
(Z rozhovoru 31. října 2015, Právo)

Vy si myslíte, že vaše strana objevila recept na pravdu?
„To určitě ne, ale lidé cítí, že to, co říkáme, je pravda, pokud je oslovíme v jejich životních hodnotách a prioritách.“
Proč to přestalo se Starosty fungovat?
„Já nechci nijak osočovat svého partnera, ale od samého začátku roku 2009, kdy ti mladí, inteligentní, ambiciózní hoši přišli, bylo zřejmé, že by do toho strašně rádi šli sami, kdyby měli sílu, ale tu potřebovali někde nabrat.
Teď si myslí, že ji spolu s námi nabrali. A díky bohu a naší podpoře se dostali do pozic, do kterých by se jinak nikdy nedostali. Dneska jsou to pozice, které mohou využít k tomu, aby ze sebe udělali suverénní politickou sílu.
Hlavní prioritou hnutí STAN je přístup ke zdrojům. Přišli s tím, že chtějí rozpočtové určení daní. Teď hledají jiný přístup ke zdrojům. Když se rozejdeme, naše politika může být i čitelnější. Ta úporná snaha dostat se ke zdrojům už nebude hrát v politice TOP 09 takovou roli a Starostové budou moci férově přiznat, že dostat se ke zdrojům je to hlavní. Trochu mi v tom připomínají lidovou stranu. Není náhodou, že mají k sobě čím dál blíž.“

Nebude na škodu k pronesené poznámce Miroslava Kalouska o lidovcích také připomenout, že ne tak dávno (před založením TOP 09) byl jejím členem a také ji ve vedoucí funkci předsedy KDU ČSL vedl. Možná to může být zárukou hodnověrnosti jeho hodnocení a informací o této straně. Zda to platí, zvažte sami.


Je také možné, že v tomto případě mohou platit i úvahy Karla Čapka o tom, že: „Lidé zůstávají stejní. Kdo byl slušný, byl slušný vždycky, kdo byl věrný, je věrný i teď. Nikdo se nestává přeběhlíkem, kdo jím nebyl vždycky, kdo mění víru, nemá žádnou. Kdo nenávidí, měl tu nenávist vždycky.“ Posouzení je na Vás.

LETEM SVĚTEM

VELVYSLANEC USA O DŮVĚŘĚ MEZI MOSKVOU A WASHINGTONEM

Jack Matlock (velvyslanec USA v letech 1987-91 v SSSR) v přednášce v Národním tiskovém klubu ve Washingtonu v únoru 2015, mimo jiné, uvedl: „Prezident Reagan pro jednání s tehdejším sovětským vedením (pozn. s Gorbačovem) zdůrazňoval, že je „třeba chápat, že sovětští vůdci neudělají něco, co není ve skutečném zájmu jejich země. Způsobem, jak ukončit konflikt, je spolupracovat na společném cíli.“ Odmítl personifikovat neshody a mluvit pohrdavě o sovětském vůdci.
Reaganovi nástupci však odvedli pečlivou práci při ničení důvěry a v posledních 2 letech bylo ničení důvěry naprosté. Zničením důvěry USA vzkřísily hrozbu jaderného Armagedonu.

Jak může ruská vláda důvěřovat Washingtonu, když ten:

Rusové to vědí. Jsou obeznámeni se zjevným nepřátelstvím, zjevnými lžemi, se sprostou propagandou, pokryteckým dvojím metrem a tlakem na válku! Zároveň s tím i Čína zažívá nepřátelské obkličování v rámci „ukotvování se Washingtonu v Asii“.

Jaké je vysvětlení překrucování věcí o Putinovi a vytváření podvodné reality o ukrajinském konfliktu? Stačí k tomu připomenout doznání Udo Ulfkotta, redaktora Frankfurter Allgemeine Zeitung, že pod svým jménem uveřejňoval články dodané mu americkou CIA a že celý evropský tisk uveřejňuje tytéž dezinformace CIA nebo A. Weisse či Viktorie Nulandové - coby propagandistických operativců Washingtonu.

Důležitější otázkou však je: Co je účelem toho, že Washington způsobuje a podvodně interpretuje konflikt?
Aby ututlal své zapojení do svržení demokraticky zvolené vlády a výsledku, který se zvrtl? Nebo je naštvaný, že se mu nepodařilo zmocnit se ruské černomořské námořní základny na Krymu a že se musel vzdát, alespoň prozatím, vytlačení Ruska ze Středomoří a z ruské námořní základny v Tartu v Sýrii?

Usilovná snaha neokonzervativní ideologie o dosažení strategického cíle udržet USA jako světového vládce, jediné velmoci diktující světu, se promítá do politiky vyžadující bezpodmínečné zabránění „opětnému vynoření se nového konkurenta, ať na území bývalého Sovětského svazu, nebo jinde“, majícího dostatečné zdroje a moc, aby byl schopen působit jako protiváha jednostranným akcím Washingtonu.

Když ruská diplomacie zablokovala plánovanou invazi Washingtonu do Sýrie a plánované bombardování Iránu, neokonzervativci pochopili, že neuspěli s dosažením svého „prioritního cíle“ a že již čelí protiváze svých jednostranných akcí! Proto ten útok na Rusko prostřednictvím Ukrajiny okamžitě začal.

V marném a neúspěšném pokusu udržet USA jako jedinou velmoc vzkřísili neokonzervativci nezodpovědně a bezohledně hrozbu jaderného armagedonu.

Propaganda Washingtonu tlačí situaci k válce.


Protože ani Washington a ani rusko-čínská koalice si nemohou dovolit válku prohrát, bude to válka jaderná! Všichni přeživší budou odsouzeni k jaderné zimě. Zničení důvěry mezi jadernými mocnostmi Washingtonem je ZLOČINEM STOLETÍ! Celý svět si musí rychle nebezpečí uvědomit a postavit se ďábelskému režimu, který neokonzervativci vytvořili ve Washingtonu. Cokoliv jiného riskuje zánik života na zemi.“ (Hospodářské noviny, 22. dubna 2015)

Co odtajnil americký Národní bezpečnostní archiv?
V odtajněné studii velitelství amerického strategického letectva (800 stránková studie z roku 1959) je úkol těchto strategických vzdušných sil USA v případě války se Sovětským svazem, s jeho satelity a s Čínou definován: „Vést globální strategickou vzdušnou válku na podporu národních a vojenských cílů USA s použitím jaderných zbraní.“
Američtí vojenští stratégové soustředili pozornost na plán „systematického zničení měst a průmyslových cílů“ i s jejím obyvatelstvem, v němž byla pro ně klíčová hlavní města - Moskva, Leningrad, Peking, Berlín, Varšava a další. Praha byla jako cíl označena číslem 61. Toto bylo i tehdy v rozporu s mezinárodním právem. V Moskvě bylo plánováno použití jaderných bomb na 179 cílů.

V Praze to bylo 69 cílů, mezi které patřily např. Kbely, Ruzyně a v jejím okolí Beroun, Kladno, Kralupy nad Vltavou, Neratovice, Roztoky, Dvůr Králové, Slaný, Psáry, Radotín. V plánech nebyla pouze pražská letiště, ale také letiště v Bechyni, Brně, Čáslavi, Českých Budějovicích, Holešově, Pardubicích, Dobřanech, Milovicích, Přerově a Žatci.


Při leteckých útocích měly být použity jaderné pumy o síle 1,7 - 9 megatun, jejichž ničivá síla je mnohonásobně vyšší, než např. byla svržená bomba na Hirošimu v roce 1945. Pro představu lze uvést srovnání: jaderná nálož o síle 1 megatuny má 70 násobnou ničivou sílu ve srovnání s tou bombou svrženou na Hirošimu. (Novinky.cz, ČTK, 28. 12. 2015)

Bez peněz jsou jako šelma bez tesáků
V případě jejich štědrého finančního sponzoringu ze zahraničí se jim daří tesáků používat v zájmu sponzorů. O koho se jedná? O různé tzv. nevládní, nezávislé občanské iniciativy, organizace lidskoprávní a tzv. občanské společnosti s různými bohulibými cizojazyčnými názvy.
Mezi významné sponzory,kromě přísně utajených institucí, patří např. George Sorose, americký finanční magnát. Velmi významně se podílel nadacemi na financování „barevných revolucí“ v postsovětských republikách. Např. v Gruzii financoval opoziční organizaci „Kmara“ (Dost) 500 000 dolary, plně financoval opoziční televizi coby klíčového činitele v organizování tzv. „růžové revoluce“ v Gruzii, svoz odpůrců tehdejšího prezidenta Ševarnadze speciálními autobusy do Tbilisi, stejně tak se podílel na Majdanu na Ukrajině.
Právě proto byly Sorosovy nadace Open Society Fundation a Open Society Institutés Asistance Fundation Ruskou generální prokuraturou zařazeny do „nežádoucích zahraničních agentů“ a dostaly zákaz financovat ruské nevládní organizace. Proto ten křik o potlačování demokracie a lidských práv. Inu „potrefená husa nejvíc kejhá!“ (Více na www.usinfo.ru/2003 gruzija,htm)


Vzhledem k rozsahu občasníku DUHA uvádíme vystoupení zkráceně, bez našich doplňků či komentáře, nebo jiných cenzurních zásahů