Výkonný výbor MěV KSČM v Brně vnímá rozdílnost názorů občanů města na akce připomínající některé historické okamžiky nejen Brna, ale i celé republiky. Plně se ve svém pohledu na tyto akce staví na stranu těch, kteří mají kritické názory, vyjadřované především vlasteneckými spolky.
Stává se již tradicí, že primátor města každoročně pochoduje v čele tzv. Pouti smíření, která má být vzpomínkou na údajné brutální vyhnání všech obyvatel Brna německé národnosti v květnu r. 1945 a s tím spojených údajných 1700 obětí. Poutě, která vychází z místa údajného masového hrobu, z místa, kde ovšem žádný hrob není a ani nikdy nebyl.
Je jaksi samozřejmé, že takové počínání je hosty této poutě - představiteli sudetoněmeckého landsmanšaftu v čele s Berndtem Posseltem radostně kvitováno jako vstřícný krok brněnské radnice, neboť de facto zpochybňují rozhodnutí vítězných mocností po II. světové válce i závaznost poválečných dekretů prezidenta Beneše.
MěV KSČM v Brně svůj protest proti takovému jednání vyjádřil opakovaně, s tím, že komunistům a vlastencům vadí zamlčování skutečnosti, že byli vysídleni jen ti občané německé národnosti, kteří se přímo podíleli na rozbití Československa, ti kteří až freneticky vítali příjezd Adolfa Hitlera do Brna a po celou válku nevyvinuli žádné úsilí o podporu těch Čechů, kteří byli nacistickým režimem pronásledováni. Objektivní informaci o účelu poutě je jejím účastníkům, především těm mladým, zamlčována.
Výkonný výbor opakovaně odmítá rozvíjení kontaktů s představiteli sudetoněmeckého landsmanšaftu včetně účasti zástupců města Brna, mezi nimiž nechyběl pan Ander na loňském jednání výročního semináře komunity Seliger-Gemeinde, (člena sudetoněmeckého landsmanšaftu). Vystoupil zde i vyslanec brněnského primátora Petra Vokřála pan Jaroslav Ostrčilík /Žít Brno/, iniciátor brněnského Pochodu smíření. Pan Ostrčilík předal pozdravy brněnského primátora. V té souvislosti přišel také s návrhem na brzké uspořádání Sudetoněmeckého dne v Brně. V tom všem lze zřejmě spatřovat pravý důvod toho, že v sobotu 9. června byl primátor našeho města vyznamenán Velkým křížem, nejvyšším vyznamenáním, které Spolková republika Německo uděluje za snahu o společné blaho. Ocenění předal primátorovi německý velvyslanec v Praze Christoph Israng. Velvyslanec Israng při předání Velkého kříže za zásluhy zdůraznil mimořádnou vůli ke smíření a úsilí o česko-německou spolupráci, kterou primátor Petr Vokřál prokazuje ve své funkci v Brně, ale i mimo ni.
MěV KSČM v Brně již dříve upozorňoval, že jednání místopředsedy hnutí ANO, nejvyššího představitele druhého největšího města republiky, je odlišné od jednání předsedy uvedeného hnutí premiéra Babiše, který se k takové spolupráci vyjádřil: „Chci vás ujistit, že naše vláda rozhodně nehodlá vést se Sudetoněmeckým krajanským sdružením žádná jednání a považuje právní a majetkové otázky související s druhou světovou válkou a poválečnými událostmi za uzavřené. Opíráme se o česko – německou deklaraci o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji z roku 1997, ve které jsme se společně shodli, že nebudeme zatěžovat své vztahy politickými a právními otázkami pocházejícími z minulosti.“
Za uzavřené však zřejmě tyto otázky nechápe, bez ohledu na zmíněnou deklaraci z r. 1997, druhá strana, což včera potvrdila německá kancléřka Merkelová slovy: „ Pro vyhnání německých civilistů ze zemí střední a východní Evropy neexistovalo morální ani politické ospravedlnění.“ Výkonný výbor důrazně protestuje proti tomuto nehoráznému tvrzení opovrhujícími historickými souvislostmi a skutečnostmi.
Výkonný výbor současně vyjadřuje znepokojení i nad aktivitami některých radních městské části Brno-střed v období, kdy si všichni občané Československé republiky připomínají 100. výročí vzniku svého samostatného státu na troskách rakouskouherské monarchie. Není to dlouho, co p. Bořecký udivil veřejnost, včetně odborné, nápadem, aby byl na Dominikánském náměstí v rámci jeho rekonstrukce vztyčen pomník Josefa II. Pomník byl v roce 1919 stržen legionáři, kteří se právě vrátili z I. světové války. Tehdy šlo o symbol na oslavu prvního výročí vzniku samostatné Československé republiky, prvního výročí osvobození od 300 leté nadvlády Habsburků. Dnes, v roce 100. výročí osvobození od jejich nadvlády je tady návrh postavit tento symbol před Novou radnici, přímo pod okna pana primátora. Není snadné pochopit, co má připomínka Habsburků instalací zmíněného pomníku právě na tomto místě podle p. Bořeckého evokovat.
Za důležitý symbol paměti města označil jiný radní stejné městské části, pan Doležel rakouskou císařskou orlici, která byla v minulosti na základě povolení císaře umístěna na fasádu domu bývalého hostince na ulici Orlí. Společně s jinými symboly byla pochopitelně po roce 1918 odstraněna z veřejného prostoru. Nepotkal ji osud Mariánského sloupu v Praze, který byl tehdy v revolučním nadšení zničen. Byla však přemístěna do dvorní části, aby nebyla na očích. Nezodpovězenou otázkou zůstává, proč právě v roce 100. výročí pádu monarchie je znovu instalována ve veřejném prostoru. Možná zná odpověď pan primátor, který se ochotně aktivně zúčastnil jejího znovu odhalení. Otázka zní: Oslavujeme v Brně vznik samostatného československého státu nebo monarchii?
Výkonný výbor vyjadřuje podporu a ochotu podílet se na vzájemné spolupráci s Rakouskem, nejen prostřednictvím partnerského města Vídeň, stejně jako s dalšími zeměmi zdejšího evropského prostoru, a to především v rámci zemí V4. Tato spolupráce by měla vycházet právě z faktu společného historického rozvoje. Ovšem cesta připomínání bývalé monarchie rozhodně není tou správnou cestou.
V Brně 21. června 2018
Výkonný výbor MěV KSČM v Brně