BRNO - SEVER

SCI-FI FEJETON Jak by mohla ČNB vyřešit církevní restituce místo devizové intervence?

Úvodem bych rád sdělil, že předmětem tohoto článku není diskuze o správnosti či nesprávnosti církevních restitucí. Když jsem četl důvody pro intervenci ČNB na pokles kurzu, napadla mě otázka, proč stejně vehementně ČNB nenabídla panu ministru Kalouskovi provedení intervence na vyřešení církevních restitucí.

Na první pohled se může jednat o nesouvisející témata.  Běžný občan si může říct, jak církevní restituce mohou souviset s nyní mediálně diskutovanou intervencí ČNB na pokles kurzu. Souvislost je ale naprosto jednoduchá.
Podstatou devizové intervence je tisk peněz ze strany ČNB, za které kupuje EURa. ČNB na svých stránkách ve zprávách pro média ze dne 25.11.2013 informovala, že již nakoupila devizy za 200 miliard Kč. K dnešnímu dni tato částka bude výrazně vyšší.
Peněžní náhrada ze strany státu ve prospěch církví činila 59 miliard Kč. Splacení této částky bylo rozloženo na dobu 30 let. Tato částka byla navýšena o předpokládanou inflaci.
Jak mohla ČNB vyřešit tento dluh?  Stejně prostě, jako devizovou intervenci. Jednoduše by vytiskla pouhých 59 miliard Kč. A tuto částku by formou transferu převedla ve prospěch Českého státu. Transfer laicky řečeno znamená, že by se nejednalo o půjčku ČR, ale o platbu, kterou by ČR již nevracela, něco jako dar ČNB všem občanům.  ČR by pak tuto částku rozdělila mezi církve. Tím by byl dluh vyrovnán. ČR by současně mohla ukončit platby církevním hodnostářům na jejich platy, tak i na provoz církve samotné. Veškeré závazky z restitucí by byly ukončeny.
 

Je vhodné uvést argumenty, jak mohla ČNB obhájit tento svůj krok:
Zásluhou ČNB budou odstraněny níže uvedené negativní ekonomické dopady, které vzniknou, budou-li církevní restituce uhrazeny z kapsy daňového poplatníka:

1.    Úhradu církevních restitucí bude nutno řešit zvýšením DPH.

2.    Růst DPH povede k růstu cen.

3.    Růst cen oslabí kupní sílu obyvatelstva (pokles agregátní poptávky).

4.    Pokles kupní síly povede k poklesu tržeb, výroby, investic a zaměstnanosti (pokles agregátní nabídky).

5.    Pokles zaměstnanosti zase povede k poklesu kupní síly, a tak pořád dokola.

6.    Tyto poklesy povedou k poklesu cen, což povede k roztočení deflační spirály, jak ji podrobně prezentuje ČNB na svých stránkách a před kterou nyní tak důrazně varuje.


Způsob jak ČNB přispěje k růstu ekonomiky, pokud vytiskne peníze a jednorázově uhradí nároky církví:

1.    Ukončení plateb církevním hodnostářům a na provoz církví povede k výrazným úsporám ve státním rozpočtu.

2.    Díky těmto úsporám bude možné snížit daně z příjmu občanům (fyzickým osobám), čímž se zvýší jejich kupní síla.

3.    Zvýšení kupní síly občanů povede k větší spotřebě, čímž se zvýší tržby podnikatelů, tito budou více investovat a tím dále zvýší zaměstnanost, která zase zvýší příjmy občanů a ti zase zvýší svoji spotřebu, a tak dokola.

4.    Církve budou moudře investovat přijaté úroky, tím zvýší jak svoji spotřebu, tak i investice, čímž zase zvýší zaměstnanost.

5.    Výsledkem všeho pak bude růst bohatství celé společnosti.


Jaký by byl celospolečenský výsledek?

1.    Pravice by byla spokojená, nikdo by ji neobviňoval z obohacení církví na vrub široké veřejnosti.

2.    Levice by byla spokojená, občané nemuseli hradit restituce ze svého.  

3.    Lidé by byli spokojeni, pan ministr Kalousek by jim nemusel zvýšit DPH.

4.    Pan ministr Kalousek by byl spokojen, nikdo by mu nenadával za růst cen díky růstu DPH.

5.    ČNB by byla spokojená, církve by jí velebili až do nebes. Teoretickou hrozbu inflace, na kterou by někdo mohl upozornit, by vyřešila tzv. sterilizací. Tj. církvím by prodala cenné papíry, čímž by stáhla inflační peníze z oběhu.

6.    Církve by byly spokojené, neboť by již měly uhrazeny své nároky a nikdo by je neobviňoval z bezbožné touhy po penězích. Žily by z úroků z cenných papírů.  To, že Bůh úrok údajně zakázal, tento článek neřeší.


Jsem proti jakémukoliv nadměrnému tisku peněz. Ale je zvláštní, že když bylo možné vyřešit problém, který se dotýkal celé společnosti a hlavně těch příjmově nejslabších, tak to centrální bankéře nijak neznepokojovalo a nestrašili veřejnost možnými ekonomickými hrozbami.  
Cílem článku není kohokoliv urazit či se dotknout náboženského cítění. Jeho snahou je s určitou nadsázkou a trochou ironického humoru ukázat, jak je možné obhájit před laickou veřejností bez ekonomického vzdělání téměř cokoliv (i devizové intervence) a současně poukázat na možný způsob vyřešení církevních restitucí.  
Popsaný mechanismus je pravdivý a bylo by možné jej celkem jednoduše zrealizovat. Když je možné tisknout peníze pro podporu exportu v zájmu úzké skupiny, proč by nebylo možné výjimečně vytisknout peníze v zájmu široké veřejnosti?!? A to ve výrazně nižším objemu, který by inflace ani nezaznamenala.

Ing. Jáchym Frank

| Autor: Brno-sever | Vydáno dne 23. 02. 2014 | 864 přečtení | Informační e-mailVytisknout článek

(c) Mětský výbor KSČM Brno 2009 - 2017. Objednatel: KSČM, zhotovitel: KSČM.
Šíření textových a obrazových materiálů možné pouze s výslovným svolením Městského výboru KSČM Brno. Stránky využívají redakční systém phpRS.